Štěrkové záhony - ideální volba pro líné zahradníky
(...aneb trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace)
Hlavní úlohou tohoto druhu trvalkových výsadeb je, aby fungovaly jako celek, jako jedno dynamické společenstvo s celoročním okrasným efektem. Jeho dynamika spočívá v tom, že záhony se postupně proměňují nejen v průběhu vegetační sezony, kdy se střídají různé okrasné efekty (kombinace květů, barev či textur listů) ale i v průběhu let, kdy některé rostliny se rozrůstají, některé ustupují, jiné se objevují na nových místech, kde vyklíčila jejich semena.
Proměnlivost jednoho námi vytvořeného záhonu v průběhu vegetační sezony (duben, květen, září).
Obecně jako štěrkové záhony označujeme plochy (s provedenou výsadbou trvalek, travin a cibulovin) mulčované drobným štěrkem. Vrstva 7-10 cm takového štěrku působí nejen pozitivně na vodní režim, ale do značné míry brání také prorůstání plevelů. V našich výsadbách nejčastěji používáme štěrk okrové nebo šedé barvy. Záhony mulčované štěrkem působí velmi upraveně, nemějte strach, že by byly smutné... o jejich barevnost a rozmanitost se spolehlivě postarají vysazené rostliny. Velmi doporučujeme, aby výsadby byly prováděny odbornou firmou, která má se zakládáním těchto výsadeb zkušenosti. Vyhnete se tak zklamání z výsadeb nesplňujících vaše očekávání.
Pro tyto trvalkové výsadby je totiž velmi důležitá volba správného sortimentu rostlin. Ten je pro každou takovou výsadbu vytvořen jako směs druhů soliterních, skupinových, pokryvných a vtroušených. Každý z nich zde má svoji funkci. Nejnápadnější jsou druhy soliterní, dominantní. Protože jsou nejmohutnější, působí jako solitéry až v druhé polovině sezony, často i přes zimu. Jsou to např. traviny (Deschampsia, Calamagrostis), třapatkovky (Echinacea), perovskie, juka,… Druhy skupinové jsou spíše středně vysoké až nižší, vytváří hlavní kvetoucí sílu, např. šalvěje, levandule, astry,… Druhy pokryvné mají plochu opticky sjednotit, vytvářejí větší skupiny až souvislé porosty , např. nižší kakosty, mateřídoušky, šanty, čistce, apod. V malém množství se do štěrkových záhonů začleňují tzv. druhy vtroušené, které jsou krátkověké, ale na záhonech bohatě kvetou, vysemeňují se a zaplňují tak volná místa – to je např. len (Linum perenne), sporýš (Verbena bonariensis) nebo divizny. Velmi důležitou složkou štěrkových záhonů jsou cibuloviny, které při jarním kvetení na záhonech vypadají moc hezky. Volíme přednostně botanické druhy, které se nemusejí z půdy vyndávat. Drobnější druhy sázíme do hnízd po více kusech, např. krokusy, tulipány, modřence, ladoňky…
Již v prvním roce po založení můžeme pozorovat proměny záhonu během roku
Štěrkové záhony se po důkladném odplevelení půdy zakládají nejčastěji na podzim. Zejména v prvním roce po výsadbě je nutné vypletí, event. zálivka při dlouhotrvajícím suchu. To již v druhém a následujících letech není potřeba. Údržba záhonů spočívá pak jen v sestřižení (či pokosení) celé plochy záhonu v předjaří (konec února/začátek března) – lze i křovinořezem a v odstranění pokosené hmoty.
V posledních letech bylo vytvořeno a v českých podmínkách odzkoušeno několik desítek směsí rostlin vhodných pro tyto výsadby. Některé z nich dostaly krásná jména a neméně krásné jsou i jejich výsadby. Za všechny jmenujme alespoň směsi Stříbrné léto, Tanec trav, nebo Červánková prérie.
 |
 |
| Tanec trav – jedna z nejlepších směsí, výborně použitelná na soukromých zahradách i ve veřejné zeleni. |
Rozkvetlý venkov – směs vytvořená pro použití zejména ve venkovských výsadbách. |